Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tuto Marvelovku jsem skoro minul. Jedna z vedlejších postav tohoto universa vplula do kin nenápadně, ale o to příjemnější náhodné setkání mě čekalo. Představení nového superhrdiny vlastně nemohlo dopadnout lépe. Ani jednou jsem nezívnul, i když jsem se do kina dostal až po deváté hodině, po těžkém dni v práci.
Vstup Marvelu do světa magie vlastně lépe dopadnout za daných okolností nemohl. Film se povedlo dokonale vyvážit a dá mu díky magii určitou neokoukanost a čerstvost. Z banálního tématu, které bylo dost nešťastně filmově zpracováno už v roce 1978, se podařilo vymačkat maximum. Necítíte se úplně hloupě, i když jde vlastně o první kroky Marvelu v nejistém světě magie a čarodějů, současně hltáte akční scény, barvy a efekty. Hlavně pak dechberoucí fraktálová kouzla s realitou mě vrátila do vysokoškolských laboratoří, kde jsem si s fraktály pohrával.
A o čem to vlastně je? Stephen Strange je špičkový neurochirurg, který je v mnohém podobný Tonymu Starkovi. Arogantní zbohatlík a navíc génius. Po nehodě, při které přijde do určité míry o možnost ovládat ruce, hledá cesty, jak cit v rukou opět obnovit. Když vše selže, dostává tip na možnost léčit se v Nepálu u podivné bandy mnichů. Té šéfuje zvláštní bytost, které se říká „Prastará“ (nadlidská Tilda Swinton) a ta ho začne po počátečních peripetiích vyučovat magii. Strange trénuje nejdříve pro to, aby si spravil ruce, později samozřejmě pro to, aby zachránil svět.
Co zamrzí? Je opět to, na co už jsme si zvykli. Motivace postav není tak zcela zřejmá. Jednotlivé figurky jsou ploché a to zamrzí hlavně u hlavního padoucha, o kterém se toho moc nedozvíme. Jinak vlastně nic. Grafické orgie, kdy se rozloží celé město způsobem, jaký nelze popsat, případně fosforeskující jiné dimenze, které působí, jakoby se tvůrci předávkovali lysohlávkami. Navíc se film nebere moc vážně a sám se na Vás tu a tam zašklebí, abyste věděli, že moc dobře ví, jak triviální téma zpracovává. To všechno kolem vás projede hrozně rychle a vy za chvilku zjistíte, že je konec. Rozhodně příjemné překvapení a určitě si počkejte na obě potitulkové scény.
Z banálního komiksu se vymačkalo maximum, hlavně po grafické stránce. Vřele doporučuji IMAX.
7,5 / 10
DALŠÍ INFORMACE
Doctor Strange
USA, 2016, 115 min
Režie: Scott Derrickson
Scénář: Scott Derrickson, C. Robert Cargill, Jon Spaihts
Kamera: Ben Davis
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Benedict Cumberbatch, Chiwetel Ejiofor, Rachel McAdams, Michael Stuhlbarg, Mads Mikkelsen, Tilda Swinton, Benedict Wong, Amy Landecker, Scott Adkins, Daniel Eghan, ...
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.